Dr. Cooper C.B. a kolektiv provedli sdruženou analýzu randomizovaných dvojitě slepých placebem kontrolovaných paralelních studií s tiotropiem v délce trvání alespoň 6 měsíců. Studie měly podobné zahrnující i vylučující kritéria. Definice exacerbace byla standardizována. Pacienti byli rozděleni do dvou skupin – D (anticholinergika přerušena při randomizaci, před tím předepisována) a ND (anticholinergika nepřerušena, před tím nepředepisována).

Demografické rozložení bylo vyvážené mezi D (n = 5846) a ND (n = 6317), kromě vyšších kumulativních kuřáků (56 krabičkoroků vs 48 krabičkoroků), nižšího nuceného expiračního objemu za 1 sekundu (FEV1) / nucená vitální kapacita (43% vs 48%) a nižší výchozí FEV1 (35,8% predikovaný vs 42,4% predikovaný) ve skupině D. U obou skupin tiotropium snížilo riziko exacerbace (HR = 0,83; P < 0,0001 u D vs HR = 0,79; P < 0,0001 u ND) a hospitalizované exacerbace (HR = 0,85; P = 0,0467 vs HR = 0,79; P = 0,0094). Tiotropium snížilo počet exacerbací na pacientorok (RR = 0,82; P < 0,0001 u D vs RR = 0,80; P < 0,0001 u ND) a souvisejících hospitalizací na pacientorok (RR = 0,88; P = 0,015 u D vs RR = 0,74; P < 0,0001 u ND).

Zdroj: Int J Chrom Obstruct Pulmon Dis 6 269-75 (2011)